Nasledujici text je v drobnostech pozmenena verze
clanku,
ktery puvodne vysel v casopise Umeni a remesla
(2, 1998; 70-74) pod nazvem
"Dva ruzne osudy? Uzite umeni a design v
Ceskoslovensku".
DVA RUZNE OSUDY:
Uzite umeni
a prumyslovy design
v socialistickem Ceskoslovensku
Napsal Jan MICHL
Sepsal jsem nekolik myslenek o
fungovani – nebo mozna spis nefungovani – prumysloveho designu v minulem
rezimu, ale nejsem si jist, zda nejsou pro ceske odborniky prilis trivialni.
Jde mi ale o jakousi idealne-typovou analyzu weberovskeho razeni, ktera
naschval zjednodusuje, aby vynikly hlavni kontury.
Proc prosperovalo jen neco / Mam za to, ze osud
prumysloveho designu v Ceskoslovensku 1948-1989 lze lepe pochopit, postavime-li
jej vedle vysledku, kterych v casech ‘totality’ dosahli predstavitele uziteho
umeni. Myslim tim produkci nekolika desitek sklarskych vytvarniku, ale take
take knizni grafiku a vizualni stranku knizni kultury vubec, uzitou grafiku od
plakatu az po postovni znamky, ale rovnez kreslene, animovane a nektere hrane
filmy, a v sirsim zaberu take ceske a slovenske divadelnictvi a hudebni
interpretacni kulturu. Timto srovnanim vynikne znamy fakt, ze uzite umeni
dosahlo na rozdil od prumysloveho designu jak na domacim tak i na zahranicnim
poli urovne a upechu nesrovnatelnych s oblasti designu. Za priznacne vsak
povazuji hlavne to, ze typy umeni, v nichz ceskoslovenska vytvarna (a ne jenom
vytvarna) kultura v minulem rezimu prosperovala, maji jeden spolecny rys: jsou to v podstate typy umeni predindustrialniho.
Vic remeslo nez prumysl / Jak sklarske umeni,
kultura knizni a graficka, tak take divadelni a hudebni, existovaly ve vysoce
kultivovanem stavu uz davno pred prumyslovou revoluci. Film sice
predprumyslovym typem umeni chronologicky vzato neni, ale podivame li-se
zblizka jak se dela, zjistime rychle, ze je to tymova prace pripominajici spis
stredoveke katerdralni hute 1) nez moderni prumyslovou organizaci. Film
– podobne jako vyse zminene typy umeni – je organizovan vic na principu remesla
spis nez prumyslu, zatimco prumyslovy design, kterym vytvarna kultura minuleho
rezimu nevynikla, je uz svou podstatou (jak ostatne i termin napovida) typem
umeni veskrze industrialniho. Lze myslim rici, ze pokud slo o
realizacni moznosti, prumyslovi vytvarnici na tom byli nepomerne hur nez
vsichni ostatni vytvarnici ‘predprumyslovi’ – jednoduse proto, ze v socialismu
prumyslova vyroba nikdy poradne nefungovala. Tady je, rekl bych, ono jadro
pudla (i kdyz pudla pouze idealne-typoveho): Socialisticky rezim samotny byl
svou povahou, svym myslenim a svymi vizemi rezimem v podstate predprumyslovym,
a jako takovy byl tudiz schopen budovat pouze predprumyslove, nikoliv vsak
prumyslove institucionalni ramce.
Cechovni mysleni / Vysvetlenim toho, proc
tolik uziteho umeni vynikalo, tedy je, ze socialismus pro ne vytvoril predindustrialni, tj. v podstate cechovni
ramec. To se ovsem stalo proto, ze to bylo jedine, co socialisticky rezim byl s
to vytvorit – jineho ramce schopen nebyl. Ze stejneho duvodu jej aplikoval take
pro cely prumysl, a tudiz automaticky i pro umeni industrialni. Problem byl
samozrejme v tom, ze zatimco uzitemu umeni rezim pomohl tim, ze myslel
cechovne, prumyslove umeni a prumysl vubec takove cechovni mysleni vyrazne
hubilo.
Od zacatku spatne / Neni zde prostor k
rozvinuti teze o cechovem charakteru socialisticke rizene ekonomiky. (2)
Dovolte mi se pouze kratce utect ke klasikovi: Kdyz si Lenin si ve sve knize Stat
a revoluce predstavoval socialistickou spolecnost jako jedinou
tovarnu (3), predstavoval si vlastne, stejne jako Marx a Engels,
spolecnost jako jakysi obrovsky cech. V
jedine tovarne se samozrejme nesoutezi, ale spolupracuje. Po sedmdesatilete
zkusenosti s fungovanim teto vize muzeme, myslim, docela apodikticky prohlasit,
ze prumyslova revoluce by mohla tezko vzniknout v jedne tovarne (at uz
velke nebo male) a ze by bylo stejne nemyslitelne, aby se industrialismus jako
ekonomicky system udrzel a rozvinul v jedne, at uz jakkoliv velke
tovarne. Vize takto organizovane spolecnosti vedla k radikalnimu podryti
industrialismu samotneho, a v mnohych rysech k navratu do predprumyslove
spolecnosti. Hospodarstvi rizene tak jako v jedne tovarne branilo rozvoji
industrialismu tim, ze podkopalo onu obrovsky rozsahlou delbu prace na niz
industrialismus stal a stoji.
Dusledky delby prace / Uzita umeni v minulem rezimu
nebyla – diky sve predindustrialni povaze – znemoznenim delby prace zasadne
zasazena. Zda se naopak, ze predindustrialni hospodarsky ramec minuleho rezimu
zde spise pomohl. Produkty uziteho umeni jsou povahou sve vyroby pomerne
jednoduche – na rozdil od vetsinou znacne komplexnich objektu, kterymi je nucen
se zabyvat prumyslovy designer. Ve smyslu napr. konstrukcni, mechanicke ci
technologicke narocnosti je komplexnost prumyslovych vyrobku vlastne
komplexnosti ve smyslu neobycejne vysokeho stupne delby prace, jejiz hladky
chod prumyslove vyrabene objekty predpokladaji. Na rozdil od vytvarnika
pracujiciho na uzitkovem predmetu tradicniho charakteru, ma tedy
prumyslovy designer zcela minimalni kontrolu nad jednotlivymi fazemi
vyroby i jejich vysledkem. Design je konec koncu neco, co je per
definitionem oddeleno od vyrobniho procesu.
Korupcí ke kvalite / Vytvarnik ma naopak, diky
relativni jednoduchosti sveho produktu, a tudiz vetsinou podstatne mene
rozsahle delbe prace, na niz je vyroba zavisla (jakoz i vetsi blizkosti k
vlastnimu procesu vyroby) nesrovnatelne vetsi kontrolu nad vysledkem. Tato
forma kontroly muze mit ruzne formy. Jedna, pravdepodobne dost podstatna forma
takove kontroly byla vytvarnikova moznost proces vyroby ovlivnit privatnim subvencovanim
osob odpovednych za klicove faze vyroby. Receno jinak a ponekud vulgarneji:
Pocet osob, ktere bylo mozno uplatit, aby produkt byl vubec vyroben a aby
dopadl podle vytvarnikovych predstav, byl vetsinou konecny, zatimco v
pripade prumysloveho designera byl pocet takovych osob vetsinou nekonecny,
a tudiz nezvladnutelny, nejen financne ale i organizacne.
Rozdil / Odkryva se tak dalsi
podstatny rozdil mezi obema typy umeni. Predprumyslove umeni bylo – a je –
mozno uspesne subvencovat ze strany statu (viz manufaktury Ludvika XVI.),
zatimco prumyslove umeni lze subvencovat daleko nesnadneji, nebot prumysl je ve
sve podstate fenomenem volneho trhu, t.j. setkani nezavislych vyrobcu s
nezavislymi kupujicimi. (4) Vytvoreni volneho ramce pro existenci
nezavislych podniku je tedy, zda se, nejzakladnejsi formou podpory prumysloveho
designu. Instituce jako vyzkumne ustavy prumysloveho designu, centra a expozice
designu, designerske casopisy a jina opatreni, byly a jsou s to prumyslovy
design postrkavat, ale nikoliv tahnout. Tento principialni rozdil
mezi moznostmi podpory predprumysloveho a prumysloveho umeni trvale zvyhodnoval
pozici vytvarnika vuci designerovi.
Legitimace jako klic / V uzitem umeni se ovsem
nemuselo vzdycky jednat o kontrolu vyrobniho procesu formu uplatku. Sklari,
mozna v nejvyssi mire ze vsech vytvarniku, byli schopni si zjednat kontrolu nad
vyrobou a institucionalizovat ji ve forme experimentalnich stredisek. Napr. Umelecke
stredisko podniku Zeleznobrodske
sklo (?) – aspon podle meho dojmu – slouzilo radu desetileti skoro jako
privatni manufaktura nejznamejsich ceskych sklaru Libenskeho a Brychtove, i
mnoho dalsich vynikajicich vytvarniku. Neni pochyb o tom, ze by ceskoslovenske
uzite umeni nedosahlo vysledku, kdyby na klicovych mistech nebyli vytvarnici-clenove
komunisticke strany, tedy one organizace, ktera cechovni mysleni instalovala, a
ktera byla jedina s to subvencovani ve velkem meritku poskytovat. Myslim, ze je nemyslitelna predstava ze by
se Libenskemu podarilo vybudovat a udrzet Umelecke stredisko jako
nestranikovi. Prumyslovy designer,
ktery byl ve strane se pravdepodobne take mohl dostat k prestiznejsim a
vynosnejsim zakazkam, nez jeho kolega nestranik, ale zdaleka nemel – aspon ne v
mire srovnatelne s vytvarnikem – moznost ovlivnit kvalitu vysledku.
Co je treba priznat / Je treba zduraznit, ze
rozdil v kvalite vysledku v oblasti uziteho umeni na jedne strane a designu na
druhe, nelze pricitat ani horsimu skoleni prumyslovych designeru ani mensimu
poctem talentu mezi nimi. Myslim, ze neni pochyb o tom, ze mezi designery v
byvalem Ceskoslovensku byli lide stejne nadani a stejne vytvarne kultivovani
jako uspesni vytvarnici z pole uziteho umeni. Pouze nemeli moznost pracovat v
ramci normalne fungujici prumyslove spolecnosti.
Byt byla praxe prumysloveho
designu spise podryvana nez podporovana charakterem socialismu, i zde se
pravdepodobne udala rada veci, ktere lze pripsat minulemu rezimu k dobru. Byly
to ovsem vic veci koncepcniho a resersniho razu nez veci realizovane.
patri sem asi take znacne vysoka uroven vzdelavani designeru, kteri ovsem byli
pripravovani pro prumysl, ktery pro ne v podstate nemel pouziti. Podnik v
monopolni pozici, kde nebyl nucen soutezit o prizen kupujicich, povazoval –
nikoliv nepravem – investice do designu za neracionalni.
Dve zaverecne poznamky / Udelame-li ale krok
zpatky od techto idealne-typovych nacrtku, stane se situace samozrejme
komplikovanejsi – ale mozna o to zajimavejsi. K tomu pouze dve poznamky.
Cechovni ramec kolem vsech umeni (vcetne uzitych), vybudovany behem 50. a 60.
let a existujici az do zacatku 90. let (jednotne svazy umelcu, monopolni obchod
s umenim, struktura Fondu, pravni ramec obsahujici zvlastni danovy zakon pro
umelce, jakoz i zakon ukladajici stavebnikum vsech pozemnich staveb rezervovat
urcite procento z celkoveho stavebniho nakladu na vytvarnou vyzdobu) nebyl
napriklad vymyslen az po roce 1948, ale existoval jako jasne formulovany
– a publikovany – plan uz v breznu 1947, jak o tom svedci anonymni brozurka
nazvana Memorandum ustredniho bloku vytvarniku Ceskoslovenske republiky o
potrebach ceskoslovenskeho vytvarnictvi. (5) Nepodarilo se mi
ale doposud nic zjistit o okolnostech vzniku Memoranda. Byli to levicovi
vytvarnici, kdo stali za timto projektem, a kteri mluvili jmenem vsech
ceskoslovenskych vytvarniku? Byl tento projekt vypracovan prodle sovetskych
vzoru nebo nezavisle na nich? Stali se snad nekteri z anonymnich pisatelu
pozdeji prosazovateli tohoto projektu v novem rezimu?
Pokud jde o situaci prumysloveho
designu je zrejme, ze socialisticky rezim neznicil prumyslovy system do te
miry, jak predpoklada ciste idealne-typova analyza, nebot urcita mira
konkurence existovala i uvnitr socialisticke ekonomiky. To patrne souviselo
jednak s tim, ze tato ekonomika vlastne nebyla tak centralne planovana, jak se
tvrdilo, a melo za to, tzn. ze fungovala prese vechno polycentricky, (6)
jednak s tim, ze nastesti byla nucena vstupovat na svetove trhy, kde existovala
normalni tvrda konkurence. Lze proto uz ryze teoreticky predpokladat, ze
ceskoslovensky prumyslovy design dosahl vyssi urovne v souvislosti s exportem
nez ve vyrobe pro domaci trh.
Spekulovat o techto vecech ma
ovsem smysl predevsim tam, kde je nadeje, ze shromazneni odborniku cloveka
vyvede z pripadnych bludu. Zaroven chci toto cestou podekovat onomu dobremu
muzi, George Sorosovi, jehoz grant zprostredkovany agenturou RSS (204/94) (7)
mi pred casem umoznil badat o zde nadhozenych otazkach. (8)
•
• •
POZNAMKY
1) Srov. Erwin Panofsky, “Style
and Medium in the Motion Pictures [1936].” In: Three Essays on Style,
red. Irving Lavin, 93-123. Cambridge a Londyn 1995, str. 119.
2) Srov, heslo “Cech” v knize Ekonomická
encyklopedie, red. Jaroslav Fingl et al., Praha: Svoboda, 1972, díl
1: A-N, str. 77.Srov. take obdivuhodne objektivni shrnuti diskuse o moznosti
rizeneho hospodarstvi v anonymnim hesle “Trzni mechanismus a planovani” tamtez,
díl 2: O-Z, str. 496-500. Kniha
Friedrich von Hayeka The Road to Serfdom (1944; cesky preklad Cesta
k nevolnictvi . Praha 1991) lze cist jako varovani pred cechovnim
kolektivismem. Karel Bücher popisuje “Soustavy prumyslové vyroby ve
vyvoji historickem.” v knize Vznik národního hospodarství, 69-100. Praha
1987. Srov. tez dve pozoruhodne prace ceskych autoru vydane po roce 1989:
Václav Belohradsky, Kapitalismus a obcanske ctnosti. Praha 1992;
a Jiri Texler, Despoticky socialismus: Selhání jedné utopie.
Praha 1996. Viz rovnez muj clanek na podobne tema: Jan Michl, “Regulace estetické kvality a soutez.” Umení
a remesla, no. 4 (1990): 6-8.
3) “Cela spolecnost bude jedina
kancelar a jedina tovarna s rovnosti platu.” V. I. Lenin, “Stát a revoluce.” In Vybrané spisy ve
dvou svazcích (II), Praha 1951, str. 196. Tyto Leninovy predstavy se staly
kratce po rijnove revoluci v roce 1917 vychodiskem snahy nastolit komunistickou
spolecnost bez zbozniho, trzniho a penezniho hospodarstvi. Tato snaha, znama
pod jmenem “valecny komunismus”, je interpretovana originalnim zpusobem v v
praci P. C. Robertse Alienation and the Soviet Economy (1971);
viz tez pozn. 6 nize.
4) Vseobecne o dulezitosi rozvoje
obchodu v zapadni civilizaci, srov. Nathan Rosenberg a L. E. Birdzell,
How the West Grew Rich: The Economic Transformation of the Industrial World.
London 1986; srov. tez Neil McKendrick et al., The Birth of a
Consumer Society: The Commercialization of Eighteenth Century England.
London 1982.
5) Jedina instituce, ktera v Memorandu
chybela, bylo Art Centrum, exportni podnik Ministerstva zahranicniho obchodu, ustaveny v polovine
60. let.
6) Paul Craig Roberts, “The
Polycentric Soviet Economy.” The Journal of Law and Economics XII, no.
April (1969): 163-179. Srov. take clanek tehoz autora na stejne tema v ceskem
prekladu v prazskem casopise Vedecké Informace, no. 3-4 (1968): 113-144.
Sirsi souvislosti autorovych tezi lze najit v jeho zasadni praci Alienation
and the Soviet Economy: The Collapse of the Socialist Era. Oakland, Ca.
1990 (1971).
7) Projekt mel titul
“Institucionalni ramec okolo uspesnych forem uziteho umeni v komunistickem
Ceskoslovensku”, a existuje jako nepublikovany rukopis v anglictine: Jan Michl,
Final Report: Institutional Framework Around Successful Art Form in
Communist Czechoslovakia. CEU/RSS (204/94), 1996.
8) Diky sefredaktorovi casopisu Umeni
a remesla, PhDr. Karlu Fabelovi za jazykovou upravu a za mezititulky k
tomuto clanku.
PREHLED
CITOVANE LITERATURY
Memorandum Ustredniho
bloku vytvarniku Ceskoslovenske republiky o potrebach ceskoslovenskeho vytvarnictví. Praha: Ustredni blok
vytvarniku Ceskoslovenske republiky, 1947.
BELOHRADSKY, Václav. Kapitalismus
a obcanske ctnosti. Praha: Ceskoslovensky spisovatel, 1992.
BÜCHER, Karel. “Soustavy
prumyslové vyroby ve vyvoji historickem.” In Vznik národního hospodarství,
69-100. Praha: Jan Laichter, 1987.
FINGL, Jaroslav et al. Ekonomická
encyklopedie 1: A-N. Praha: Svoboda, 1972.
HAYEK, Friedrich August. Cesta
k nevolnictví. Praha: Obcansky institut, 1991.
HAYEK, Friedrich von. The
Road to Serfdom. Chicago: The University of Chicago Press, 1969 (1944).
McKENDRICK, Neil, John BREWER, and
J. H. PLUMB. The Birth of a Consumer Society: The Commercialization of
Eighteenth Century England. London: Europa Publications Limited, 1982.
LENIN, V. I. , “Stát a revoluce.” In Vybrané spisy ve
dvou svazcích. Sv. II. Praha: Svoboda, 1951, 131-210.
MICHL, Jan. “Regulace
estetické kvality a soutez.” Umení a remesla, no. 4 (1990): 6-8.
MICHL, Jan. Final Report:
Institutional Framework Around
Successful Art Form in Communist Czechoslovakia. Oslo (CEU/RSS 204/94) 1996 [rukopis].
PANOFSKY, Erwin. “Style and
Medium in the Motion Pictures [1936].” In Three Essays on Style, red.
Irving Lavin, 93-123. Cambridge, Mass., London, England: The MIT Press, 1995.
ROBERTS, Paul Craig. “[Text o
Oskaru Lange, hierarchii, polycentricite a sovetske ekonomii]” Vedecke
informace, nr. 3-4 (1968): 113-144.
ROBERTS, Paul Craig. “ The
Polycentric Soviet Economy.” The Journal of Law and Economics XII, no.
April (1969): 163-179.
ROBERTS, Paul Craig. Alienation
and the Soviet Economy: The Collapse of the Socialist Era, Independent
Studies in Political Economy. Oakland, Ca.: The Independent Institute, 1990.
ROSENBERG, Nathan a L. E.
Birdzell. How the West Grew Rich: The Economic Transformation of the Industrial
World. London: I. B. Tauris, 1986.
TEXLER, Jiri. Despoticky
socialismus: Selhání jedné utopie. Praha: Academia, 1996.
|
|